Ve čtvrtek 18. září 2025 se skupinka zdatných turistů (Květa Valentová, Radim Švejda, Jirka Janovský, Pavel Schnurfeil, Denisa Kótková, Jan Sýkora, Pavel Zavřel, Martina Tejnorová, Romča Valentová a Jan Peršl) sešla ráno na nástupišti na Hlavním nádraží v Praze, aby opět společně zažila pěkné chvíle, fyzickou a duševní očistu uprostřed přírodních krás beskydských hor. Cestou vlakem nabrali pár spoluputovníků v Kolíně (Nicole Rauvolfová, Radim Švejda a Jiří Klášterka) a nechali se odvézt vlakem do Ostravy, pak do Frýdlantu nad Ostravicí a pak do Ostravice, odkud je čekal výstup na vrchol Lysé hory. Zde na ně čekalo ubytování v chatě s příhodným názvem Emil Zátopek. Naše putovníky nejen nadchly výhledy, ale rovněž si užili západ slunce a přivstali si na východ slunce. Během noci pěšky přišla poslední chybějící účastnice Veronika Klášterková za doprovodu místního navigátora a kamaráda Pavla Stoška, který ji pomohl s dopravou z Ostravy do Ostravice, odkud si ve svižném tempu vyšlapali Lysou Horu, aby došli ještě, než jim všichni na chatě stačili usnout. Dobrodružství tak začalo v plné parádě.
Ranní probuzení druhý den nemělo chybu. Sluníčko umožnilo nádherné výhledy, že jsme všichni jen žasli, jak nám v Beskydech přeje počasí. Po vynikající snídani jsem se zabalili a vyrazili na cestu zpět do Ostravice přes Malenoviské vodopády. V Ostravici bylo dohodnuto ubytování v turistické ubytovně TJ Sokol Ostravice v chatkách. Zde si část osazenstva užila malebné koupání v místních vodopádech, zbytek méně odvážných využilo místní sprchy. Po ubytování jsme se s radostí vrhli do místní restaurace a dali si večeři. A že nám chutnalo.
Další den přinesl výstup na Pustevny. Když jsme se ráno probudili, posnídali a zabalili, vypravili jsem se na nejdelší část putování. Přes Kněhyni, Čertův mlýn jsme postupně stoupali na jednu z dominant Beskyd, Pustevny. Každý si zkusil nasadit své tempo, a tak jsme se pak postupně všichni setkali nahoře u ubytování v hotelu Tanečnice. Zde jsme si dopřáli i menší relax v podobně bazénu a sauny a věděli jsme, že je to pravé ukončení dne.
V neděli nás čekala hřebenová cesta a sestupy kolem sochy Radegasta, kaple sv. Cyrila a Metoděje a Beskydská stezka do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsme v místní cukrárně počkali na příjezd vlaku do Valašského Meziříčí a odtud do Prahy.
Byly to krásně strávené čtyři intenzivní dny a děkujeme všem, se kterými jsme to prožili. Rovněž děkujeme organizátorům Sportovního klubu pražských hasičů, především Květě Valentové a za finanční podporu České hasičské sportovní federaci.
Je nám velkým potěšením, že se tyto akce mohou konat a neustále se zvedá úroveň jejich provedení.
Celkově jsme ušli 57 km a nastoupali přes 5 km.
Veronika Klášterková
